Kancelář

Ne každé zlato třpytívá se, ne každý kdo bloudí je ztracený
John Ronald Reuel Tolkien

Zdánlivě se stalo, že jste narazili na dveře kanceláře. Vidíte dveře podivného tvaru. Není to spíš okno? Možná se ty dveře otevřou, když je zmatete.

Smysl tohoto konceptuálního státu je všelijaký. Někdy je to hra s jazykem, někdy se jmény a někdy si střílíme ze všeho okolo nás. Často panuje v naší činnosti těžký symbolismus a někdy přímočará údernost. Může jít i o jakousi dokumentaci naších dobrodružství. Kdo ví? Jak by řekl Kazatel, člověk se pořád za něčím pachtí a tak i to vše může být pomíjivost.Ale neroňte slzy! Slunce vychází a zase zapadá!

Podle Neldamotských nařízení je každý občan Neldamotu dohledatelný. Proto jejich po-pis (nikoliv po-mluv) naleznete dole. Nikoliv ovšem dolu na zem, to byste se dívali na Austrálii. Po-hled ovšem je velmi spekulativní.

Po-doba může být pravdivá, či zcela vymyšlená, to už nechám na vašem ú-sudku.